Írske predsedníctvo – úlohy, výzvy a priority

Analýza sa zaoberá problematikou vzťahu Írska k EÚ a situáciou v EÚ v období prvého polroka 2004, keď funkciu predsedajúcej krajiny prevzalo Írsko. Zároveň autor analyzuje priority írskeho predsedníctva v EÚ.

 

1. ledna 2004 převzala Irská republika od Itálie předsednictví v Evropské unii. Bývalý předseda Evropské komise Jacques Delors před jeho zahájením prohlásil: „Zřídkakdy započne evropské předsednictví v tak silném kontrastu mezi evidentností úkolů, kterých se musí zhostit, a nejistotou, jak by měly být nejlépe uchopeny.“ Ani po jednom měsíci aktivního předsedání nelze říci, nakolik bude Irsko v dosažení vytyčených úkolů úspěšné.

Předsedat Unii je obtížným úkolem a malá členská země má ve srovnání s velkými státy vždy menší administrativní zdroje k tomu, aby zvládla všechny své povinnosti. Výsledky jednání uvnitř Unie jsou přímo úměrné schopnostem předsednické země. Předsednická země sice nekoordinuje proces, který by měl jistý úspěch sám o sobě, ale svým nasazením mu může napomoci a Unii prospět. Je tomu však i naopak. Dokonce i samotná pověst státu může mít zásadní vliv na osud půlročního snažení, jak nedávno předvedla Itálie.

Irsko, po většinu doby svého členství ve Společenství řazené s lehkým despektem mezi periferní oblasti Evropy, se předsednické role ujímá již po šesté. Přípravy zahájilo v roce 2001 a dovedně navázalo na své bohaté zkušenosti. Dle tradice si zvolilo roli neutrálního koordinátora, který upřednostní urychlení nalezení shody před prosazováním vlastních národních perspektiv.

Irský přístup k EU

Nedávný ekonomický úspěch a tradičně komunitární přístup Irska k integračnímu procesu byly experty opakovaně interpretovány jako nezpochybnitelná záruka konstruktivního přístupu Irska k vývoji evropské integrační politiky. Avšak od roku 2000 začala kolísat irská podpora pro převládající integrační trendy a v zemi probíhá intenzivní debata o stanovení hranic evropské integrace. V prvním evropském referendu se vyslovilo pro členství Irska v Evropských společenstvích 83 % z hlasujících, což byl nejvyšší souhlasný projev se členstvím do konání referend v zemích střední a východní Evropy poskytující všem vládám silný mandát při evropských jednáních. V červnu 2001 však Irsko odmítnutím Smlouvy z Nice doslova ohrozilo plánovaný průběh rozšíření Unie na východ. I když vláda promptně zareagovala a několika kroky upevnila proevropský přístup země, napříště si musí své zájmy prosazovat hlučněji a s větším důrazem. Tím ovšem ztrácí výhodnou flexibilitu při jednáních.

Irsko je tradičně považováno za jednoho z největších podporovatelů komunitární metody, velkého zastánce silné Komise jako garanta institucionální rovnováhy uvnitř Unie a jako nekonfliktního partnera. Vlády země, vědomy si svých omezených možností, držely Irsko v pozici pro-komunitárního státu, který splýval s hlavním proudem evropské integrace. Při vyjednáváních volilo Irsko přizpůsobivý, taktický a neformální politický styl, s důrazem na účast při nalézání řešení ve čtyřech, pěti oblastech z obrovského množství unijní agendy. Ačkoli se Irsko chovalo jako tichý partner, mělo vždy své uvážlivě zvolené akcenty a pozice, zdaleka ne četné, ale vždy nekompromisně hájené. Jednalo se o následující oblasti: společná zemědělská politika, strukturální fondy a autonomie rozhodování v klíčových ekonomických oblastech pro Irsko, například otázka zdanění. Vlády si plně uvědomovaly potřebu ochrany domácího ekonomického prostředí, a to v takové míře a formě, která by Irsku umožnila dohnat rozvinuté ekonomiky v centru integračního procesu. Irsko podporovalo unijní regulace v sociálních otázkách a v oblasti životního prostředí, ale při zohlednění omezení vyplývajících z potřeby ekonomiky dohnat pokročilé země.

Překonáním hospodářské krize 80. let se Irsko díky kombinaci amerických investic, rozpočtové disciplíny a transferů ze strukturálních fondů přehouplo do ekonomického úspěchu let devadesátých. Ten se vyznačuje vysokým hospodářským růstem a expanzí zaměstnanosti. Ekonomicky tak bylo dosaženo slibů vyplývajících ze členství v EU. Ve skutečnosti zde sehrálo klíčovou roli domácí řízení ekonomiky, které dopomohlo Irsku k úspěchu i ve vysoce konkurenčním prostředí Společenství. Irsko je tak zářným příkladem faktu, že členství v EU nesnižuje důležitost správného domácího řízení ekonomiky, právě naopak. Domácí politika členských států EU je ještě důležitější a její provádění mnohem náročnější.

Tradice neutrality stavěla Irsko do pozice outsidera v procesu spolupráce ve druhém pilíři a omezovala jeho zapojení do obranných kapacit Unie. Díky úzkému spojení s Velkou Británií Irsko neaplikuje schengenské acquis. Brání se také prohloubení ve třetím pilíři v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. Odmítnutím Smlouvy z Nice Irsko ohrozilo nejen hladkost průběhu východního rozšíření Unie, ale i dosavadní prohlubování integrace a jednoznačně potvrdilo velkou diverzitu názorů uvnitř Unie.

Situace v Unii

Evropská unie se na začátku roku 2004 nachází v zajetí blamáže z neúspěšných jednání mezivládní konference. Ta se před voliči nedala skrýt a ochota obyvatel evropských států k dalším obětem ve jménu společných evropských cílů se pro nejbližší dobu rovná nule. Evropa se nachází v období dominance krátkodobých národních zájmů. Členské země nadále setrvávají na svých nacionálních cílech a pozicích a projekt vícerychlostní Evropy přechází z plánů a diskusí do přechodných forem realizace.

Kvůli neúspěchu jednání mezivládní konference (MK) se agenda irského předsednictví nutně rozšířila o další jednání o ústavě. na následujících řádcích se věnuji nastínění plánů předsednictví (a jeho priorit) v kontrastu je stručně s výzvami, kterým Unie v současnosti čelí.

Cíl předsednictví – trvalý hospodářský růst

Irsko si ve svém programu předsednictví vytklo využít současného mírného oživení hospodářského růstu v Evropě a pohnout s reformami, které si Unie již dávno slíbila na papíře. O vykročení Unie na cestu k trvalému růstu se Irsko snaží prostřednictvím Lisabonského procesu.

Reformovaná pravidla předsednictví

Přípravy na šesté irské předsednictví byly zahájeny roce 2001 ustavením dvou meziministerských výborů: výboru pro politiky připravující politickou dimenzi předsednictví a logistického výboru. Byl zpracován detailní program návštěv všech ministrů u jejich kolegů ve členských i nečlenských zemích. Irsko jako první předsedá Unii podle reformovaných pravidel, a to na základě dohody ze Sevilly. Nový systém zahrnuje práci na základě tří projektových dokumentů:

Pracovní program irského předsednictví;

Irsko-nizozemský roční pracovní program;

Víceletý pracovní program.

Roční a víceletý pracovní program sleduje posílení koherence práce Rady a kontinuity po sobě následujících předsednictví. Z plánovaných priorit si zachovaly aktuálnost hlavně tyto cíle: dotažení MK a dosažení dohody o institucionální reformě, kroky související s rozšířením (nejen oslavy, ale také například adaptace Unie na nové hranice, nová sousedství, změny v mezinárodním obchodě), příprava finančního rámce na roky 2007-2013 a rozvoj a posílení stávajících politik s ohledem na agendu z Lisabonu, na program z Tampere dotýkající se třetího pilíře a na výzvy zahraniční politiky Unie.

Jarní summit EU

Jarní summit EU (25.-26. března 2004) bude již třetím výročním summitem mapujícím pokrok Lisabonského procesu. Ten je obecně znám: Evropská unie se má stát nejkonkurenceschopnější světovou ekonomikou, především díky vysokým investicím do výzkumu a vývoje, má zajistit trvale udržitelný růst, sociální model a další. Méně mediálně známá je inovativní otevřená metoda koordinace (Open Method of Coordination – OMC), doplňující stávající legislativní a rozpočtové nástroje Unie. OMC má podpořit prosazení nutných změn v ekonomikách členských zemí. Funguje na základě srovnávání, analýz a diskusí v evropském měřítku, díky shodě v rámci EU ohledně indikátorů a měřítek (benchmarks) stejně jako díky stanovení konkrétních cílů pro Unii a členské země.

Priority zděděné: ústava

Irsko má po neúspěchu závěrečných jednání mezivládní konference v prosinci minulého roku opět spojit rozhádané země Unie. Úkol překonat rozdělení způsobené rozdílnými názory zemí na válku v Iráku a stmelit členské země kolem projektu společné evropské ústavy je cíl, v němž předchozí předsednická země neuspěla. Irský ministr zahraničí Brian Cowen po krachu jednání v deníku Financial Times prohlásil, že „příčina nedohody ohledně ústavy spočívá ve skutečnosti, že více a více otázek je nahlíženo pouze z úhlu debaty o financování“.

Otázka evropské ústavy se ocitla proti vůli irských představitelů na špici agendy od samého zahájení předsednictví. S blížícím se neúspěchem jednání Mezivládní konference o institucionální reformě byla stále více patrná snaha Irska soustředit se na nastartování Lisabonského procesu a na dokončení rozšíření. Zároveň byla projevena snaha odsunout Mezivládní konferenci a jednání o ústavě alespoň na začátek druhé poloviny předsednictví. Přes Vánoce nemohlo dojít k žádnému sblížení stanovisek a Irsko tak získalo nutnou časovou rezervu k přípravě nové strategie. Neztratilo cenný čas intenzivní mnohostrannou diplomacií u nejisté investice, neboť rozdíly u jednotlivých zemí v posledně zmiňovaných otázkách jsou natolik hluboké, že vyžadují svůj delší dobu.

Tlak velkých států apelujících na rychlý pokrok v této otázce, vedený snahou představitelů Německa a Francie vylepšit svou tvář, našel podporu i u předsedy Komise Prodiho. Proto Irsko na počátku ledna zahájilo opatrné rozhovory se všemi členskými zeměmi. Po setkání s předsedou Evropské komise Romanem Prodim prohlásil (6. ledna) ministerský předseda Bertie Ahern, že je zapotřebí provést rychlou inventuru a pokročit v mezivládních vyjednáváních o ústavě, a to jak jen nejrychleji to bude možné. Ahern oznámil, že okamžitě zahájí jednání s evropskými státníky, která budou pokračovat až do březnového summitu v Bruselu. Jejich cílem, za předpokladu, že bude existovat dostatečná politická vůle, bude obnovení rozhovorů o ústavě. Taoiseach o negativním scénáři odmítl vůbec diskutovat. Znovu též zdůraznil priority předsednictví – implementaci Lisabonské strategie a další.

Rozšíření a noví sousedé

Zdá se,že proces rozšíření o deset nových členů již běží samospádem. Nikdo však přesto nedokáže odhadnout, jak tato skutečnost od 1. května 2004 ovlivní každodenní chod Unie. Na Irsku leží zodpovědnost zvládat případné problémy. Ty mohou nastat v otázce nových hranic Unie, v zabezpečení obchodu v nových podmínkách, ale i v pokroku v jednáních s Bulharskem, Rumunskem a Tureckem.

Finanční rámec 2007-2013

Za irského předsednictví musí dojít k zahájení diskusí o pravidlech rozpočtového období let 2007 až 2013 (takzvaný finanční výhled). Nedávný dopis šesti zemí (čistých přispěvatelů) spojující rozhovory o rozpočtu EU s ústavními otázkami proklamoval nový přístup k jednáním uvnitř společenství. Debata o finančním rámci 2007 – 2013 bude velmi obtížná již proto, že se jí již zúčastní nové členské země. Bude proto jistě vyžadovat obzvláště velkou dávku diplomacie, neboť finanční otázky se staly alfou a omegou veškerých diskusí uvnitř Unie.

Pravidla eurozóny

Irsko se nevyhne ani řešení nového velkého konfliktu uvnitř Unie, otázce pravidel eurozóny. Poté, co komisař Pedro Solbes předložil otázku porušování pravidel Paktu stability Evropskému soudnímu dvoru, začala debata ohledně pravidel nabývat nových obrátek a získala na ještě větší důležitosti.

Volební kampaň před volbami do EP

Plán dosáhnout evropské ústavy před uspořádáním voleb do Evropského parlamentu (EP) s nejvyšší pravděpodobností nevyjde. Politici před veřejností zklamali. Toto téma bude jistě spolu s hospodářskými otázkami dominovat debatě před volbami do EP v závěru předsednictví. Velké evropské politické strany usilují o dvojí: o co největší podíl na mandátech z nových členských zemí a co nejmenší ztráty vůči protiintegračním uskupením.

Výběr nástupce Romana Prodiho

Irské předsednictví má před sebou i další citlivý politický úkol – zprostředkovat výběr nástupce Romana Prodiho v čele Evropské komise. Podle neformálních pravidel se na postu předsedy Komise střídají zástupci velkých a malých zemí a představitelé levé a pravé části politického spektra.

Na řadu by tedy mohl přijít pravicový politik z malého státu. První slyšení kandidáta navrženého Evropskou radou proběhne v Evropském parlamentu mezi 19.- 23. červencem. Nová Komise zahájí svou činnost v listopadu.

Vnější vztahy

Irsko v pracovním programu předsednictví zdůrazňuje v oblasti vnějších vztahů především podporu multilateralismu jako základního přístupu k mezinárodním vztahům. Z organizací pak vyzdvihuje OSN. Bude také usilovat o uspořádání EU-US summitu v druhé polovině předsednictví, od něhož si slibuje vylepšení transatlantického partnerství. V neposlední řadě bude klást důraz na rozvíjení kvality vztahů s islámskými zeměmi. Vzhledem k turbulencím na mezinárodním poli v posledních dvou letech a jejich vlivu na vztahy mezi členy EU si jen lze přát, aby k žádným neočekávaným událostem v tomto roce nedošlo.

Spolupráce v oblasti třetího pilíře

Květen 2004 je konečnou hranicí pro přijetí řady opatření vyplývajících ze závěrů summitů v Amsterdamu a v Tampere. Existuje tedy značný tlak na předsednictví dosáhnout včasného přijetí opatření sledujících vytvoření oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Předsednictví se tedy bude muset zabývat agendou třetího pilíře v celé šíři (azyl, imigrace, občansko-právní spolupráce, policejní a soudní spolupráce v trestních věcech).

Boj s ilegální migrací a formování integrované imigrační politiky (potírání příčin imigrace, navrácení osob, rovná práva pro legální přistěhovalce) zůstávají ústředními prioritami této oblasti. Irové se soustředí na implementaci programu navracení ilegálních imigrantů a vypracování společné politiky v této otázce; dosažení pokroku v přípravě směrnice upravující podmínky vstupu a pobytu občanů třetích zemí přicházejících za účelem studia nebo vedení výzkumu, které předvídají závěry z Tampere; vypracování vízového informačního systému, který umožní výměnu dat o vízech ve vztahu s schengenskými vízy; pokrok v přípravě agentury na správu hranic (Border Management Agency).

Poté, co byla evropská azylová politika podrobena velké kritice ze strany občanské společnosti, irské předsednictví slibuje hledat nové odpovědi na otázky vyplývající z azylové problematiky.

Boj s terorismem musí zůstat prioritou. Zde je na místě posilování operativní spolupráce policie, celníků a bezpečnostních služeb. Budou následovat doplnění legislativních návrhů vztahujících se k výměně informací. Zvláštní pozornosti neujde ani kontrola možného obchodu se zbraněmi hromadného ničení.

V oblasti organizovaného zločinu chce Irsko navázat na výsledky konference z Dublinu (listopad 2003), která přinesla slibné návrhy spolupráce mezi privátním a státním sektorem. V oblasti potírání drog je připravována nová strategie EU a akční plán na období od roku 2005. V květnu Irsko pořádá v Dublinu konferenci „The EU Strategy on Drugs – The Way Forward“. Položená otázka zní, jak efektivně zapojit občanskou společnost do boje s nebezpečím drog.

Vlastní akcenty předsednictví

Lisabonská strategie – růst a udržitelný rozvoj

Irské předsednictví velmi silně zdůraznilo svůj zájem na dodání nového impulsu Lisabonské strategii z roku 2001 usilující o udržitelný růst a konkurenceschopnost Unie. Irský ministerský předseda Bertie Ahern rozeslal svým kolegům v EU 16. prosince dopis, v němž označil za hlavní priority irského předsednictví růst a zaměstnanost. V dopise apeloval na implementaci dalších reforem s cílem vytěžit maximum z momentálně probíhajícího ekonomického oživení. Prohlásil, že Irsko demonstruje přednosti sociálního dialogu jako prostředku podpory hospodářského růstu, a to skrze model partnerství. Ten bude podporovat na evropské úrovni k prospěchu všech občanů.

Irsko se rozhodlo pro agendu, ke které má díky vlastním zkušenostem blízko. Lisabonský proces se nachází ve skluzu. Pozornost mu byla ze strany evropských zemí často věnována jen omezeně, ať už kvůli hospodářské situaci členských zemí, veřejným schodkům Německa a Francie, neplnění Maastrichtských kritérií nebo ústavní debatě. Proces implementace se po třech letech nachází pouze v počáteční fázi. Evropská komise v polovině ledna upozornila ústy svého předsedy Romana Prodiho, že chování evropských zemí neumožňuje splnění cílů v daném poločase, což ohrožuje i celkový harmonogram a cíl Unie: být do roku 2010 nejkonkurenceschopnější ekonomikou na světě. Na následujících řádkách popisuji vybrané priority irského předsednictví: dopravu, telekomunikace, výzkum a rozvoj. Protože nebylo možné věnovat se všem problematikám rovnoměrně, z dalšího vybírám ještě otázky zdravotní politiky.

Doprava

Irsko se chce v diskusi zaměřit na rozvoj dopravních sítí a na otázku poplatků za používání silnic. Ve svých prioritách Irové navazují na dohody uzavřené za předchozího předsednictví a na plány dané rozšířením EU. S Evropským parlamentem chce předsednictví jednat o přijetí revidovaných návrhů evropských sítí, nedávno odsouhlasených Radou. Irsko usiluje o dosažení takové dohody, která bude znamenat podporu jemného posunu od silniční k železniční a námořní dopravě. S tímto záměrem bude předsednictví usilovat o pokrok v záležitosti citlivého návrhu směrnice o zpoplatnění silniční dopravy.

Ministr dopravy Séamus Brennan chce dosáhnout posunu v implementaci konkrétních opatření pro snížení počtu úmrtí zapříčiněných silničními nehodami. Chce též urychlit práce na druhém a třetím balíčku opatření v železniční dopravě.

V oblasti námořní dopravy bude Irsko tlačit na urychlené přijetí nařízení o sankcích pro znečišťující lodě. Skrze další opatření bude usilovat o zvýšenou bezpečnost námořní dopravy i o zatraktivnění této profese. Irsko se také chce zasadit o zvýšení konkurence v loďařském průmyslu a zvažuje zavedení evropské pobřežní služby.
Telekomunikace

Stěžejní oblastí je pro irské předsednictví samozřejmě oblast podporující rychlý hospodářský růst, oblast telekomunikací. Jako priority pro Unii Irsko bere pokročení v programu e-Europe a upravit regulaci satelitního vysílání (zavedení poplatků pro satelitní vysílatele). Před jarním summitem má proběhnout zhodnocení akčního plánu e-Europe (v polovině doby jeho trvání). Irsko apeluje na rozvinutí a další využívání infrastruktury „broadband“ i za cenu státních intervencí v případech, kde trh selhává. Komise by měla navrhnout minimální úroveň „broadband“ pro školy. Neformální ministerská konference k užívání „broadband“ se koná 23.-24. dubna a 8. a 9. března zasedne Rada ministrů dopravy a telekomunikací.

Předsednictví klade také důraz na program e-Content. Ten má za úkol podporovat rozvoj, užívání a šíření digitálních informací. V oblasti e-government chce Irsko dosáhnout rozhodnutí v otázce systému IDABC (Interoperable Delivery of Pan-European e-Government Services to Public Administrations, Business and Citizens). Co se týče spamu, Irové budou usilovat o dosažení mezinárodní dohody uvalující pokuty na spamové šiřitele.

Předsednictví navrhuje přísněji regulovat satelitní vysílatele. Podle současných pravidel EU se vysílatelé vyhýbají pravidlům zemí, kde šíří signál, tím, že tam nemají centrálu. Předsednictví navrhuje, aby se na vysílatele vztahovalo právo zemí, ve kterých nabízejí své služby. Tímto se umožní členským zemím zavést regulační poplatky.

Předsednictví doufá, že se jeho návrh stane součástí návrhu revize směrnice televize bez hranic (TWF). Ministerská konference k projednání revize směrnice TWF se uskuteční 2.-3. března 2004.

Evropský výzkumný prostor

Irské předsednictví chce dosáhnout rychlého pokroku v projektu Evropského výzkumného prostoru, a to především v oblasti základního výzkumu. Bude také bojovat o to, aby výdaje na výzkum v roce 2010 mohly být ve výši 3 % HDP. Dalším cílem je dosažení vyšší mobility vědců. Z nedávno zveřejněných dokumentů, se kterými chce předsednictví pokročit, sem patří Bílá kniha o vesmírné politice a Komuniké Komise o nanotechnologiích.

Zdravotní politika

V oblasti zdravotní politiky předložilo předsednictví ambiciózní seznam úkolů: uzavřít důležité balíčky legislativních revizí, farmaceutické produkty a bezpečnost a etika při nakládání s lidskými buňkami a tkáněmi. Rozšíření otevře znovu otázku dopadů mobility pacientů na zdravotní systémy členských zemí. Irsko si též předsevzalo věnovat obzvláštní pozornost boji s kardiovaskulárními onemocněními.
Evropský parlament dokončil druhé čtení legislativního balíčku o farmaceutické legislativě EU. Rada na základě doporučení EK buď přijme doplnění EP, nebo bude svolán smiřovací výbor. Parlament také dokončil druhé čtení návrhu směrnice ustanovující evropská pravidla kvality a bezpečnosti v otázkách dárcovství, zaopatření, testování, zpracování, konzervování, ukládání a distribuce lidských buněk a tkání. Je zapotřebí, aby byl temto balíček nyní schválen Radou.

Předsednictví též předpokládá předložení nového návrhu směrnice o produktech vyrobených z lidských tkání. Stejně tak se předpokládá předložení návrhu revize směrnice o lékařských přístrojích.

Během předsednictví bude představena i Evropská karta zdravotního pojištění. Má usnadňovat mobilitu pacientů při opuštění papírových postupů (formulář E111). 5. a 6. května proběhne v Corku konference, kde se bude diskutovat o možnosti zavedení zdravotních karet, jednotných záznamech o pacientech, zdravotnických portálech a telemedicíně. 17. a 18. června proběhne v Limericku konference o pokroku dosaženém v oblasti omezování kouření.

Zvláštní pozornost chce Irsko věnovat boji s kardiovaskulárními onemocněními. V závěru předsednictví by mělo být přijato doporučení Rady pro oblast prevence a 25. a 26. února proběhne konference o komplexní kardiovaskulární zdravotní politice v EU.
Životní prostředí

Irové se budou snažit dospět k nalezení shody mezi Lisabonskou strategií a cíli Unie v oblasti životního prostředí tím způsobem, že se soustředí na podporu technologií a konkurenceschopnosti. Na Göteborském summitu byla lisabonská agenda, zahrnující ekonomický a sociální pilíř, rozšířena o pilíř ekologický. Na základě tohoto rozhodnutí by měly všechny politiky přijmout ekologické priority.

Závěrem: bilance předsednictví za měsíc leden

Irské předsednictví má před sebou i nadále mnohé výzvy a úkoly. Podmínky pro jejich plnění však zdaleka nejsou ideální. Přesto je bilance za první měsíc poměrně pozitivní. V nejnáročnějších úkolech, jako je například institucionální reforma, si předsednictví vysloužilo pochvalu od všech zúčastněných. Proběhla jednání s Polskem, Francií, Německem i Španělskem, to znamená se státy, které se nejvíce „podepsaly“ na neúspěchu Mezivládní konference. Kromě ústavy se jednalo o Lisabonském procesu, transatlantických vztazích, reformě OSN, Blízkém východě a Iráku.

Skutečností však je, že žádný z těchto států zatím otevřeně nevyjádřil ochotu ustoupit ze svých pozic. Na březnovém zasedání Evropské rady představí irské předsednictví zprávu, v níž zhodnotí vyhlídky návrhu ústavní smlouvy vzhledem k postojům členských zemí. Očekává se, že Irové navrhnou neformální zasedání Evropské rady o ústavě ještě před 1. květnem 2004.


Pavel Kříž (1975) je doktorandom na Inštitúte medzinárodných štúdií Fakulty sociálnych vied Univerzity Karlovej v Prahe.

Ďalšie analýzy môžete nájsť na stránke Integrace.cz

Ďalšie zdroje

REKLAMA

REKLAMA