Ratifikace evropské ústavní smlouvy ve Švédsku

Analýza sa venuje procesu schvaľovania európskej ústavnej zmluvy vo Švédsku, jednom z najeuroskeptickejších členských štátov EÚ. Niektoré skupiny v krajine volajú po konaní referenda, vynára sa aj otázka kompatibility euroústavy so švédskou ústavou.

Integrace, partner
Integrace, partner

 

Švédská situace s ratifikací evropské ústavní smlouvy by si nezasloužila příliš pozornosti, kdyby každá jednotlivá členská země neměla právo veta. To činí z každého členského státu zajímavý případ pro studium. V případě Švédska ještě hraje roli fakt, že se jedná o jednu z nejvíce euroskeptických členských zemí.

Švédský parlament rozhodl v prosinci 2004, že ratifikace evropské ústavní smlouvy proběhne v prosinci 2005 v parlamentu. K tomuto rozhodnutí došlo i přes volání některých skupin po referendu – především uskupení, které jsou proti ústavní smlouvě. Ústavní smlouva ve Švédsku prošla náročným a velmi institucionalizovaným procesem, který skončil v březnu 2005.

Podle rozhodnutí parlamentu by se tedy Švédsko k ústavní smlouvě mělo stihnout vyjádřit dostatečně dlouho před konečnou lhůtou pro ratifikaci, která je stanovena na rok 2006. Očekává se, že by měla být schválena velkou parlamentní většinou. Nejnovější vývoj by však tento hladce vyhlížející průběh ratifikace mohl narušit.

Většina švédských politických stran se ještě stále nevyrovnala se samotným faktem členství v EU. Výsledky posledních voleb do EP navíc ukazují, že trend jde spíše směrem kritičtějšího přístupu k další integraci. Váhají i strany, které obecně ústavní smlouvu podporují, především sociální demokraté, křesťanští demokraté a Strana středu – ve všech těchto stranách existují menšiny, které jsou buď proti obsahu ústavní smlouvy nebo proti zvolenému způsobu ratifikace. Konzervativní strana Umírněných a liberální Lidová strana podporují ústavní smlouvu. Proti ústavě jsou dvě strany zastoupené v parlamentu – Levicová strana a Strana zelených. S podporou těchto dvou stran vládne sociálně-demokratická vláda.

Co se týče odborových a podnikatelských organizací, obecně se dá říci, že ústavní smlouvu podporují, ale nijak aktivně. Otázka občanské společnosti je mnohem složitější. Existují protievropské organizace jako např. Lidové hnutí proti EU. Ozývají se ale i kritické hlasy např. skupin na ochranu životního prostředí. Hodně zájmových skupin k ústavní smlouvě žádný postoj nezaujala anebo se soustředí pouze na svou specifickou oblast zájmu.

Navzdory rozdílným názorům ve Švédsku ještě nezačala ostrá veřejná diskuse. Jedná se spíše o monolog odpůrců ústavní smlouvy. Dá se spekulovat o relativní pasivitě zastánců ústavní smlouvy. Vysvětlením k tomuto postoji ale může být, že s evropskými tématy se ve Švédsku hlasy nezískávají. Nejvíce opakovaným argumentem příznivců ústavní smlouvy pak je to, že se na současné situaci příliš nemění a hlavní změnou je kodifikace a strukturování existujícího právního rámce. Není proto divu, že zastánci ústavy vystupují spíše defenzivně. Druhou interpretací pasivního přístupu je to, že stále probíhá analýza dopadů ústavní smlouvy.

Odpůrci ústavní smlouvy vytahují několik základních témat, naopak příznivci stále tvrdí, že se mnoho nezmění. Strategie tábora odpůrců je soustředit se na skutečný proces ratifikace spíše než na obsah ústavní smlouvy. Odpůrci jsou totiž přesvědčeni, že pokud proběhne referendum, ústava bude odmítnuta a naopak bude-li rozhodovat parlament, ústavní smlouva projde. Kampaň vede organizace folkomröstning.nu („referendum.teď”). Podle tohoto tábora jsou změny tak zásadní, že není možné, aby rozhodoval jen parlament, ale musí konzultovat obyvatelstvo v referendu.

Strana zelených dokonce dala vládě ultimátum, že pokud bude ústavní smlouva schvalována v parlamentu, přeruší s vládní stranou vztahy. Lze spekulovat, nakolik je toto míněno vážně. Na druhou stranu to ukazuje, jak moc jsou zástupci strany ochotni do souboje dát.

S vnitřními problémy se potýkají i sociální demokraté. I když se vedení strany dohodlo na způsobu ratifikace, odpůrci parlamentního rozhodování v rámci strany se snaží znovu pokusit o svolání referenda. Mohl by jim to použít vnitrostranický paragraf, který říká, že pokud se 5% členů strany podepíše pod petici požadující referendum, mělo by proběhnout vnitrostranické referendum. 6.800 podpisů organizátoři kampaně v rámci členské základny pravděpodobně získají a vnitrostranické referendum se tak uskuteční. I pokud by se členové strany rozhodli, že referendum chtějí, není jisté, zda by došlo ke změně ratifikační procedury.

Zajímavé je také Červnové hnutí, především v souvislosti s posledními volbami do EP, kde toto uskupení překvapivě získalo 14,5% hlasů. Založeno bylo ve stejný rok, jako se volby konaly. Hlavními prioritami Červnového hnutí je odmítání dalšího přesunu kompetencí na EU, evropské ústavní smlouvy a EMU. Červnové hnutí uvažuje, že se účastní parlamentních voleb v roce 2006, pokud se neuskuteční referendum o euroústavě. Mohlo by tak dojít k situaci, kdy by Červnové hnutí znamenalo jazýček na vahách v rozdělení moci v příštím parlamentu. A tomu se všichni aktéři uvnitř systému snaží předejít.

V případě, že se referendum o ústavní smlouvě neuskuteční, odpůrci dokumentu požadují, aby byl ratifikační proces odsunut až na dobu po dalších volbách, které se mají konat v září 2006. Upozorňují, že současný parlament byl zvolen před diskusí v rámci Konventu a že ve volební kampani chyběla evropská témata. Proto podle nich poslanci nemají mandát o ústavní smlouvě rozhodovat. Tento způsob argumentace nicméně odporuje principu zastupitelské demokracie – v průběhu funkčního období parlamentu se navíc vždy objevují nová témata, které nelze v době voleb předvídat. Dalším argumentem je, že současné preference neodpovídají rozložení sil v parlamentu. V situaci po volbách by toto mohlo být napraveno. V souvislosti s přijetím takto zásadního dokumenty je klíčové, aby proběhla politická diskuse nejen o ústavní smlouvě, ale i o samotném členství v EU, aby si voliči mohli udělat obrázek. Další pohled na ústavní smlouvu ve Švédsku je v souvislosti s otázkou, zda je tato smlouva kompatibilní se švédskou ústavou.


Analýza bola uverejnená na stránke www.euractiv.cz dňa 13. mája 2005.

Ďalšie zdroje

REKLAMA

REKLAMA