Volby do EP: Švédsko potvrdilo svou pověst euroskeptického národa

Autor hodnotí výsledky volieb do Európskeho parlamentu, pričom konštatuje, že úspech euroskeptikov pravdepodobne zvýši tlak na usporiadanie referenda o európskej ústave.

Integrace, partner
Integrace, partner

 

Švédské eurovolby co do počtu mandátů a procentních bodů vyhráli sociální demokraté, nikdo je však neoznačuje za vítěze. Tím se podle všech stalo nové politické uskupení s názvem Červnová strana (Junilistan)…

Na jaře ve Švédsku vznikla nová politická strana s cílem uspět ve volbách do Evropského parlamentu. Podařilo se jí to. Červnová strana, si svůj název vypůjčila v Dánsku a pojmenovala se po dánském euroskeptickém uskupení Junibevaegelse (Červnové hnutí) – název se odvozuje od referenda v červnu 1992, kdy Dánové odmítli Maastrichtskou smlouvu.

„Junilistan – největší senzace švédských voleb“

Takto zněl titulek volebního vydání lehce bulvárního denníku Aftonbladet. Červnová strana ve švédských eurovolbách získala 14,4% hlasů a tři z devatenácti křesel v EP, což je výrazný úspěch. Švédové tak po odmítnutí eura v zářijovém referendu potvrdili svou pověst tradičních euroskeptiků. Naopak se ve Švédsku nepotvrdil trend mnoha jiných evropských zemí, že vládní strany dostávají od voličů nemilé vyúčtování. Eurovolby zde totiž co do procentuálních bodů a získaných křesel vyhrála vládní sociální demokracie (24,7%), na druhém místě se umístili konzervativci s 18,2%. Třetí příčku již však obsazují příznivci Junilistan. Ačkoli sociální demokraté volby vyhráli, podle analytiků znamená úspěch strany, která primárně působí proti Evropské unii, jasnou porážku sociálních demokratů a konzervativců. Obě strany totiž oproti minulým eurovolbám výrazně ztratily. V posledních parlamentních volbách v roce 2001 totiž vítězná sociální demokracie získala 39,8%. Letošní evropské volby pro sociální demokracii znamenají nejhorší výsledek za posledních 92 let.

Lídr strany Nils Lundgren, bývalý sociální demokrat a vedoucí analytik banky Nordbanken prohlásil: „Věřil jsem, že dostaneme jedno křeslo, možná dvě, ale číslo vyšší než dva jsem považoval za utopickou představu.“

Červnová strana vsadila na strategii, při níž se snažila pro potřeby voleb do Evropského parlamentu získat eurokritické hlasy příznivců ostatních parlamentních stran. A většina hlasů pro Červnovou stranu pochází z řad tradičních voličů sociální demokracie a konzervativců. Nové politické uskupení má navíc neuvěřitelnou schopnost absorbovat voliče z celého politického spektra: 25% voličů Junilistan se umísťuje „spíš nalevo“, 25% naopak „spíš napravo“, 11% „jasně nalevo“, 9% „jasně napravo“, 28% se necítí být ani pravicovými, ani levicovými voliči… A právě v tom tkví úspěch strany. A kalkulace Junilistan, že ve švédském politickém systému existuje prostor pro novou protievropskou stranu, jim náramně vyšla. V únoru, kdy byla strana založena, bylo 42% Švédů přesvědčeno, že vznik podobného politického uskupení je žádoucí. Strana představuje alternativu i dvěma parlamentním protievropským stranám (Levicové straně a Straně zelených), protože není proti členství v Evropské unii jako takovému.

Rekordně nízká účast: šok pro politiky

I volební účast byla nízká (37,2%). I proto jsou sociální demokraté a konzervativci kritizováni za to, že se jim nepodařilo voliče zmobilizovat, aby se k urnám dostavili. Jedná se o nejnižší volební účast ve švédské historii. Švédsko mělo navíc nejnižší účast zemí bývalé Patnáctky. To velmi znepokojuje lídry švédských parlamentních stran. V parlamentních volbách na podzim 2002 volební účast vyšplhala na 79%. Mnoho švédských analýz se tehdy velmi kriticky vyjadřovalo k „rekordně nízké volební účasti“…

Nové ambice Junilistan

Junilistan vznikla za účelem uspět ve volbách do Evropského parlamentu. Strana neměla v úmyslu pokoušet se získat přízeň voličů v parlamentních volbách. Skvělý výsledek eurovoleb nicméně přiměl vedoucí straníky k úvahám, zda by přece jen nestálo za to vytvořit novou politickou stranu.

Referendum o ústavě – riskantní hra

Úspěch euroskeptiků ve švédských volbách do EP jistě zvýší tlak na premiéra Görana Perssona, aby svolal referendum o evropské ústavě. Švédi jsou naladěni proti ústavě, proto je zde svolání lidového hlasování jistě rizikové. Navíc, když se Perssonovi a spol. nepodařilo voličům vysvětlit výhody společné měny euro, těžko předpokládat, že se podaří vysvětlit výhody přijetí evropské ústavy.

Červnová strana udělá vše pro to, aby bylo ve Švédsku svoláno referendum o evropské ústavě. Ačkoli si referendum o ústavě žádá většina Švédů, Göran Persson se mu brání, což s přihlédnutím k eurokritickým názorům jeho krajanů není těžké pochopit. Referendum ale požaduje i Strana zelených a Levicová strana, s jejichž podporou Perssonova menšinová vláda řídí správu země. Spolu s Červnovou stranou tak budou moci na vládu vyvíjet slušný tlak. Referendum dokonce požaduje část vládních sociálních demokratů (strana je co se evropských témat týče již delší dobu rozštěpena), část Strany středu a lidové hnutí „Ne Evropské unii“. Výše jmenované strany, jejich části či hnutí vytvořily dokonce platformu v rámci European Referendum Campaign, v níž usilují o svolání lidového hlasování na téma evropské ústavy.


Ďalšie analýzy môžete nájsť na stránke Integrace.cz

Ďalšie zdroje

REKLAMA

REKLAMA