Volby v Německu: nešťastný víkend pro SPD

Autor analyzuje príčiny porážky nemeckých sociálnych demokratov vo voľbách do Európskeho parlamentu. Dochádza k záveru, že to bolo hlasovanie proti vláde, nie za nejaký európsky program, alebo proti nemu.

Integrace, partner
Integrace, partner

 

Během víkendových voleb do Evropského parlamentu uštědřili voliči německé vládní sociálně demokratické SPD pořádný políček. I Německo se zařadilo mezi země Evropské unie, kde zaznamenaly vládní koalice drtivou porážku.

S nadsázkou by se dalo říci, že je německý kancléř Gerhard Schröder (SPD) na debakl v evropských volbách již zvyklý. V roce 1999 po prohraných volbách pouze suše konstatoval: „Pochopili jsme.“ Tehdy obdržela SPD kolem 30% hlasů, zatímco CDU/CSU téměř 50%.

V roce 2002 se Schröderovi ve spolkových parlamentních volbách podařilo přesvědčit doslova jen o několik voličů více než opozičním stranám CDU/CSU. Od té doby popularita tohoto muže i SPD neustále klesá. Před časem Schröder dokonce obětavě odstoupil z funkce předsedy SPD, aby jeho neoblíbenost netáhla dolů volební preference strany. Odlivu voličů se mu ale zabránit nepodařilo. SPD utrpěla o uplynulém víkendu nejhorší porážku od druhé světové války. Oproti posledním volbám do Evropského parlamentu 1999 ztratila 9,2%, volilo ji pouze 21,5% voličů. Nicméně i opoziční CDU/CSU, které odevzdalo svůj hlas 44,5% voličů, zhruba 4% ztratila. Do Evropského parlamentu se dostali Zelení s 11,9% a liberální FDP a postkomunistická PDS – shodně s 6,1% hlasů. Zástupci FDP do Evropského parlamentu zasednou poprvé od roku 1994.

Německým voličům, podobně jako téměř všem evropským voličům, ve víkendových volbách nešlo tolik o budoucí evropský kurz – svou volbou vyjadřovali prostou nespokojenost se současnou vládou a politickou situací v Německu. Politické strany také voliče oslovovaly hlavně vnitropolitickými tématy. SPD se pokusila voliče přilákat na mírové téma, vztah k Evropské unii ale nebyl úplně jasný. Zřejmě se tím snažila reflektovat a zdůraznit svůj postoj k válce v Iráku, se kterým se ztotožnila většina Němců, a snažila se tak odklonit pohledy voličů od dlouhotrvající hospodářské krize doma. Zřejmě se jí to ale nepodařilo. Zelení, druhá strana německé vládní koalice, měli svou eurokampaň asi nejvíce „evropskou“. Voliči Zelených se vyslovili pro podporu všech evropských reforem, které ostatní strany odmítají. Volební kampani křesťansko-sociální CSU dominoval prakticky jenom bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber, o kterém se některé německé deníky s nadsázkou vyslovily, že se před ním musel lídr evropské kandidátky CSU Ingo Friedrich snad schovávat. Důvěru Edmunda Stoibera v evropské instituce odráží fakt, že před časem odmítl nabídku na vykonávání nejvyššího evropského postu předsedy Evropské komise.

Aby nebylo o víkendu špatných zpráv pro SPD dost, prohrála ještě zemské volby ve spolkové zemi Durynsko, kde CDU obhájila svoji pozici a získala v zemském sněmu o jeden hlas víc než opoziční (v zemské vládě) SPD a postkomunistická PDS. Nebývalý nárůst voličů zaznamenala PDS, která získala v Durynsku 26% hlasů. Nejslabší stranou zůstává SPD s 15%.

Velká prohra SPD na spolkové úrovni bude mít vnitropolitickou dohru. Již dlouhou dobu doutná uvnitř SPD vnitrostranický boj mezi odpůrci a stoupenci Gerharda Schrödera a jeho snah o reformní politiku. Evropské volby navíc poslouží opozičním stranám jako důkaz o nedůvěře občanů spolkové vládě. Hned několik vrcholných politiků opoziční stran CDU, CSU a FDP se nechalo slyšet, že nastal čas pro výměnu vlády. Vyjádřila se tak i předsedkyně CDU Angela Merkelová, která – pokud by se dnes konaly předčasné parlamentní volby – by s největší pravděpodobností zasedla do čela nové vlády. Kvůli řadě vítězství opozice v zemských volbách bude pro vládní strany velice těžké prosazovat zásadnější zákony, se kterými musí souhlasit i Spolková rada, ve které sedí zástupci spolkových vlád. Opozici navíc vzrostlo sebevědomí při volbě spolkového prezidenta koncem května 2004, kdy se podařilo prosadit kandidáta opozice Horsta Köhlera.


Ďalšie analýzy nájdete na stránkach Integrace.cz

Ďalšie zdroje

REKLAMA

REKLAMA