Boj Evropské unie proti diskriminaci

Diskriminácia občanov nie je iba prekážkou ekonomického rozvoja Európskej únie, ale ohrozuje aj jej sociálnu súdržnosť. Poškodzuje tiež ciele Európskej stratégie zamestnanosti, medzi ktoré patrí rozvoj "trhu práce priaznivého pre sociálnu integráciu" a podpora "starších pracujúcich s cieľom zvýšiť ich podiel na počtu pracovných síl".

Integrace, partner
Integrace, partner

 

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso stanovil jako hlavní prioritu nové Komise ochranu základních práv a boj proti diskriminaci. Evropská unie již několik let prosazuje vstřícnou strategii k různorodosti a rovnosti šancí pro všechny. Evropská komise předpokládá, že společnost, která realizuje politiku různorodosti (politiku, která usiluje o rovnoprávnost lidí různých ras, sexuální orientace, náboženství, zdravotního postižení, věku a pohlaví), se krátkodobě i dlouhodobě osvědčí.

Zákaz diskriminace a rovné a spravedlivé zacházení jsou důležité pro rozvoj EU jako “oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti”. Rovnost příležitostí je postavena v první řadě na rovnosti šancí, možnosti uplatnit se ve společnosti a dosáhnout svých práv. Základní povinností EU je toto primární lidské právo chránit. Ochrana před diskriminací je v Evropské unii založena na ustanoveních zakládajících smluv. Problematice diskriminace se věnuje významná část unijní legislativy a pro boj s diskriminací jsou k dispozici finanční prostředky z programů Společenství.

Právní úpravy rovnosti šancí

Právo všech osob na rovnost před zákonem a na ochranu proti diskriminaci tvoří obecné právo uznané Všeobecnou deklarací lidských práv (článek 7), Úmluvou OSN o odstranění všech forem diskriminace žen, Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace, Paktem OSN o občanských a politických právech a o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Všechny členské státy Evropské unie jsou signatáři těchto úmluv.

Evropská unie se již od doby svého vzniku aktivně podílela na boji proti diskriminaci. Evropa se po 2. světové válce musela vypořádat s vlastní minulostí, které vévodily nesváry a konflikty mezi národy. Proto se také představitelé členských států Evropského hospodářského společenství rozhodli klást prvotní důraz na potírání diskriminace na základě národnosti.

V Římské smlouvě (čl. 39 SES) byla garantována svoboda pohybu pracovníků a zakázána diskriminace na základě národnosti při odměňování a určování platebních podmínek, což je zásadní předpoklad pro vytvoření a rozvoj společného trhu.

Další oblastí boje proti diskriminaci se stal princip rovného zacházení s muži a ženami (článek 119 SES) při odměňování za práci. Později byla rovnost zacházení také rozšířena na oblasti sociálního zabezpečení a rovnost v zaměstnání. Evropská unie tak smluvně a prakticky garantuje rovné postavení mužů a žen v pracovní a soukromé sféře.

Po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost získala Evropská unie pravomoci pro boj s diskriminací z celé řady důvodů a rozšířila oblasti boje proti diskriminačním praktikám. Jak stanovil článek 13, Rada má právo přijímat odpovídající opatření při potírání diskriminace založené na pohlaví, rase nebo etnické skupině, náboženství nebo přesvědčení, tělesném postižení, věku nebo sexuální orientaci.

Smlouvou z Nice, která byla slavnostně podepsána v roce 2000, se v článku 251 zavádějí procedury a pravidla, které budou podporovat aktivity členských států v boji proti všem formám diskriminace. Hlavně je tato podpora zaměřena na boj proti sociálnímu vyloučení na základě věku, postižení a rasy.

Charta základních práv EU

Charta základních práv EU přijatá v roce 2000 obsahuje právo na lidskou důstojnost, rovnost před zákonem, rovnost mezi muži a ženami, svobodu projevu, svobodný přístup k informacím, právo na vzdělávání nebo právo na sociální ochranu. Speciálně třetí kapitola Charty základních práv je věnována oblasti “rovnosti” (články 20 až 26). Článek 21 se zabývá typy diskriminace (rasovou, etnickou, náboženskou, jazykovou atd.). Následují články jsou věnovány specifickým kategoriím diskriminace (dětí, starších lidí, postižených atd.).

Charta základních práv EU se nestala součástí Smlouvy z Nice, ačkoliv byla na Evropské radě v Nice podepsána. Charta základních práv je až nyní součástí návrhu ústavní smlouvy EU (část II). Pokud bude ústavní smlouva přijata, mohou se občané Evropské unie dovolávat Charty při soudních sporech a národní soudy by měly k její existenci přihlížet.

Evropské právo a boj proti diskriminaci

Na Evropské radě v Tampere konané ve dnech 15. – 16. října 1999 vyzvaly členské země Evropskou komisi, aby co možná nejrychleji předložila návrhy na provádění článku 13 Smlouvy ES, pokud jde o boj proti rasismu a xenofobii. Úprava ochrany před rasovou diskriminací je novější a je podrobněji rozpracována ve směrnici Rady 2000/43/ES, která zakazuje diskriminaci na základě rasy a etnického původu. Směrnice definuje přímou a nepřímou diskriminaci. Za diskriminaci také považuje jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. Další směrnice Rady 2000/78/ES se týká obecného rámce pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání včetně rovného zacházení s postiženými. Cílem směrnice je zavedení zásady rovného zacházení v členských státech EU.

Zásadou rovného zacházení se rozumí neexistence přímé nebo nepřímé diskriminace na jakémkoli základě. Přímá diskriminace znamená, že jedinec je ve srovnatelné situaci oproti ostatním znevýhodněn z důvodu příslušnosti k určité rase, etniku, vyznání nebo víře, či kvůli svému věku, zdravotnímu postižení nebo sexuální orientaci. Nepřímá neboli skrytá diskriminace je jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodní osoby určité rasy, etnika, vyznání nebo víry, věku, sexuální orientace či s fyzickým postižením a pokud tato opatření nevycházejí z objektivně podložených příčin.

Evropská unie kontroluje a shrnuje každý rok vývoj v legislativní oblasti zabývající se bojem s diskriminací na úrovni členských států a Evropské unie. Shrnující zpráva hodnotí, jaké kroky Evropská komise podnikla, aby zajistila dodržování směrnic členskými státy. Prošetřuje také nové zákony a další opatření, které členské země zavádějí za účelem podpory rovného zacházení bez ohledu na rasu a rovného zacházení v zaměstnání.

Akční program Evropské unie

Akční program Společenství pro boj s diskriminací (2001 – 2006) se snaží podporovat členské země v legislativní oblasti a v politice týkající se diskriminace. Cílem Akčního programu je v praxi měnit diskriminační přístupy a praktiky. Program má tři priority:

  • zkoumat příčiny diskriminace,
  • podporovat organizace (orgány místní správy, nezávislé orgány, nevládní organizace, sociální partnery), které s diskriminací bojují a vytvořit evropskou síť pro boj s diskriminací,
  • zvyšovat obecné povědomí o diskriminaci a výhodách různorodosti.

Na základě Akčního programu musí Barrosova Komise do konce roku 2005 vypracovat studii proveditelnosti antidiskriminační politiky, která prozkoumá možné iniciativy doplňující právní rámec EU pro řešení problematiky diskriminace.

Program Společenství hospodaří v rámci zdrojů Evropské unie s rozpočtem 98,4 milionů eur. Tyto prostředky jsou použity na celou řadu aktivit a projektů v celé Unii, a to včetně informačních kampaní.

Využití informačních kanálů pro boj s diskriminací

Mezi nejzávažnější překážky v boji proti diskriminaci patří spolu s diskriminačními postoji a chováním a nedostatečným prováděním právních předpisů v členských státech především nedostatečná informovanost o právech lidí. Evropská unie proto usiluje o to, aby občané věděli, co dělat, pokud se stanou obětí diskriminace. EU spustila v rámci Akčního programu také informační kampaň, jejímž cílem je představit výhody plynoucí z rozmanitosti na pracovišti a jinde. Na informační kampani EU spolupracuje se všemi předními neziskovými organizacemi, odborovými svazy, organizacemi zaměstnanců a státní správou.

Dalším významným mezníkem boje EU za rovné podmínky a šance pro všechny se stane rok 2007, který je navržený jako “Evropský rok rovných příležitostí pro všechny”. V tomto roce se budou konat stovky různých akcí, jejichž cílem má být upozornit na překážky, se kterými se občané musí denně potýkat.


Analýza bola uverejnená na portáli Integrace.cz 31. augusta 2005.

Ďalšie zdroje

REKLAMA

REKLAMA