Schröder v Praze: ženám nejen půl nebe, ale i půl země

Na základe prejavu nemeckého kancelára na tému modernizácie európskeho sociálneho štátu hodnotí autorka aj nemecké plány na posilnenie postavenia žien v ekonomickom živote.

Integrace, partner
Integrace, partner

 

Německý kancléř Gerhard Schröder vystoupil v pondělí odpoledne v Praze na Žofíně spolu s designovaným komisařem Vladimírem Špidlou na téma modernizace sociálního státu v Evropě. Schröder jako vrcholný představitel národního státu, Špidla v pozici představitele Unie hájícího především nadnárodní zájmy. Tím byl také určen víceméně jediný rozdílný akcent v jinak ideologicky blízkých projevech obou politiků.

Před nutností modernizovat sociální stát stojí téměř všichni členové Evropské unie. Rozsáhlé sociální sítě v jednotlivých zemích, rozvinuté buď v průběhu formování poválečného státu blahobytu, nebo v rámci budování socialistické společnosti, se nyní střetávají s pomalým růstem, nezaměstnaností a zvyšujícím se rozpočtovým schodkem. V Německu je situace patrně nejdramatičtější. To, že evropskému ekonomickému obru dochází dech prohlubuje existující animozity mezi západní a východní částí země a může být dalším důvodem k frustraci historií už tak přetíženého národa. Podle názoru obou politiků ale stávající model jen tak opustit nelze a jak uvedl komisař Špidla, k žádnému dramatickému zvýšení konkurenceschopnosti starého kontinentu by to navíc ani nevedlo.

Nové výzvy, nová řešení?

Gerhard Schröder vidí tři základní výzvy, které si modernizaci sociálního státu vynucují. První z nich je mezinárodní politická situace a nové hrozby, především bezpečnostní, kterým státy čelí. Druhou je globalizace, která v ekonomické oblasti přinesla novou dělbu práce a ta se spolu se zvýšenou konkurencí promítá zpětně do struktur moderního národního státu, který neumí pružně reagovat. Třetí závažnou výzvou je podle německého kancléře demografický vývoj. Vladimír Špidla určil výzvy čtyři – výzvu času, která obsahuje ekologickou dimenzi a nutnost uchovat určitou míru sociální koheze. Změnu charakteru práce spolu s důrazem současného člověka na trávení volného času a nutností zavedení pružných pracovních poměrů, které ale nesmí ve své „pružnosti“ překročit určitou mez. Dále poukázal na globální redistribuci práce, v rámci které je nutné trvat na zavedení globálních standardů v sociální oblasti, protože jinak nebude možné celý systém světového hospodářství stabilizovat a na stárnutí populace s inherentním problémem migrace.

Spolkový kancléř nabídl také odpovědi, které Německo na tyto problémy zatím našlo. Náš soused prošel reformou systému důchodového zabezpečení, reformou systému poskytování zdravotní péče a reformou trhu práce. Tyto kroky čekají v blízké budoucnosti i Českou republiku. Do jaké míry se lze v Německu inspirovat, určují odlišné výchozí pozice – příkladem může být především trh práce. Celkové hodnocení úspěšnosti a dostatečnosti německých reforem je, i přes výraznou kritiku, zatím obtížné. Jak kancléř Schröder připomněl, takové reformy přináší výsledky až v dlouhodobém horizontu. Závěrečný účet předloží ale SPD voliči už v roce 2006.

Podle Gerharda Schrödera reforma sociálního státu je a v budoucnu by i měla zůstat, výsadní doménou národních států. Otázkou zůstává, zda si tento společenský koncept dokáže se všemi novými výzvami poradit. Podle kancléře Schrödera jednoznačně ano, podle komisaře Špidly je k udržení evropského sociálního modelu nadnárodní rovina nezbytná, protože jeho rozvíjení už zřetelně přesáhlo rozměr jednotlivých národních států. Hlavním nástrojem, který je v sociální oblasti využíván na evropské rovni je při tom sjednocování standardů. Je-li ale interpretován pouze jako další regulace, osloví občany Unie v pozitivním smyslu jen stěží.

Dáme ženám šanci

Příkladem „nového“ německého řešení, které odpovídá na naléhavost jedné z globálních výzev, je Schröderem nastíněný přístup k pracovnímu potenciálu žen. Výsledkem modernizace sociálního státu by kromě zvýšené konkurenceschopnosti měly být také prostředky, které se uvolní k použití v jiných důležitých oblastech (jednou z nich je například věda a výzkum, kde chce Německo co nejdříve splnit požadavek lisabonské strategie, tj. navýšit výdaje na 3% HDP, v současné době vydává 2.5% HDP). Jelikož Německo zažívá nedostatek kvalifikované pracovní síly, který se nedá dlouhodobě řešit zvýšenou imigrací odborníků, plánuje německá vláda investovat prostředky ušetřené modernizací mj. do péče o děti. Bez dobrého systému péče o děti totiž není podle německého kancléře možné plně využít pracovní potenciál žen. Když se o děti postará stát, dostanou ženy konečně šanci prosadit se v pracovní oblasti stejně jako muži – „ženám musí patřit nejen polovina nebe, ale i polovina země,“ souhlasí Schröder s Mao Ce-tungem. Kancléřova iniciativa je jistě chvályhodná, ale ke komplexnímu řešení má stejně daleko, jako některé kroky německé vlády v ostatních oblastech, které v Německu prochází reformou. A co se týče volby citátu, možná mohl být upozorněn, že ženám polovina země patří a patřila už za velkého Maa, jenom si některé z nich nebyly a nejsou jisty, zda je to ta správná.


Ďalšie analýzy a komentáre nájdete na stránkach portálu Integrace.cz, ktorý vydáva inštitút Europeum.

Ďalšie zdroje

REKLAMA

REKLAMA