Evropské volby – co dál?

Analýza hodnotí výsledky volieb do Európskeho parlamentu a všíma si jeho budúce politické zloženie.

Integrace, partner
Integrace, partner

 

Zatímco v jednotlivých státech EU se zájem obrací pochopitelně na místní výsledky, v Bruselu se pomalu rozjíždí uvažování o významu nového přerozdělení křesel pro parlamentní politiku.

Jasný vítěz: ELS-ED

Již je nad slunce jasné, že z parlamentních klubů si udržel první místo i výrazný náskok klub Evropské lidové strany – Evropských demokratů (ELS-ED). Ačkoli se jeho procentuální podíl na počtu křesel v EP snížil, stále má tento klub více poslanců než socialisté a liberálové dohromady. Zároveň se rozběhla diskuse o budoucnosti tohoto největšího a rozmanitého uskupení. Předseda Evropské lidové strany Wilfrid Martens na dnešní dopolední tiskové konferenci odmítl komentovat předvolební výroky zejména z řad francouzské UDF o odchodu většího množství poslanců do liberální frakce. Neočekávaně slabý výsledek britských Konzervativců také oslabil postavení křídla Evropských demokratů. I s pomocí devíti poslanců české ODS a se započítáním odchodu zhruba patnácti poslanců k liberálům, bude poměr ELS ku ED zhruba 230 ku 30 a náskok nad socialistickou frakcí zůstane nadále zachován. Martens ostře odmítl označení takové frakce za pouze technickou a účelovou. Ačkoli ELS-ED nezískala úplnou majoritu, hodlá prosazovat již tento týden na zasedání Evropské rady předsednické křeslo nové Komise pro svého kandidáta, zmínku o Bohu v preambuli Ústavní smlouvy a její přijetí. Na postupu se šéfové vlád z členských stran ELS shodnou tuto středu v belgickém Meise.

Tichá spolupráce dvou největších klubů

Socialistický klub se vyrovnává s těžkými ztrátami v Německu, Británii, Polsku, a relativně malými úspěchy ve Španělsku a Itálii. Přesto zůstávají socialisté konsolidovaným a soudržným klubem. Rozložení křesel nasvědčuje tomu, že tichá spolupráce dvou největších klubů jako jediné opravdu akceschopné koalice v Evropském parlamentu bude nadále pokračovat. Jeden ze dvou příštích předsedů Parlamentu tedy nejspíše bude socialista a druhý lidovec.

Liberálové si udrželi třetí pozici a jejich klub se stále ještě může navýšit o případné odpadlíky z ELS-ED. Předseda klubu Graham Watson na ranní tiskové konferenci prohlásil, že nedává přednost spolupráci s lidovci či socialisty, ale vzhledem k vítězství ELS si dokáže představit spíše kooperaci s ní než s levicovou frakcí. Otázkou je, zda ELS-ED, nepříliš spokojená se spoluprácí s liberály v minulém volebním období takovou představu bude podporovat.

Na dalších pozicích se umístili Zelení se standardními zhruba čtyřiceti křesly. Zajímavé je, že ve Francii se nepodařilo vyvolat tzv. „Cohn-Bendit-efekt“ a tamní Zelení v porovnání s rokem 1999 ztratili asi 3%. Radikálně levicový klub EUL/NGL bude tentokrát pátý největší. Čeští komunisté v něm patrně budou hrát výraznější roli jako jedna z největších delegací.

I kdyby se podařilo spojit v jakési koalici všechny levicové kluby spolu s liberály, tato koalice podle všeho stejně nedosáhne nadpoloviční většiny, stejně jako jednoduchá koalice pravého středu (ELS-ED a ELDR).

UEN (Unie pro Evropu národů) a EDD (Frakce pro Evropu demokracií a rozdílů) zůstávají na svém – počtem poslanců i pořadím na žebříčku parlamentních klubů.

Nezařazení

Velkou neznámou zůstává více než šedesát předběžně nezařazených poslanců. A právě jim a jejich voličům by se měla zazpívat ona pythonovská píseň poraženým „Always look on the bright side of life.“ Ačkoli totiž jsou dosud nezařazení poslanci z nových a neznámých stran (např. britská UKIP, malé italské a španělské strany, nizozemští, švédští a rakouští anti-unionisté, čeští Nezávislí) označováni za překvapivé vítěze evropských voleb, ve skutečnosti v krutém světě parlamentního hlasování jejich protestní a jistě hlučné hlasy neúčelně zaniknou. Eurooptimistická (či euronaivní, chcete-li) většina Evropského parlamentu je více než pohodlná.

Na výše nastíněné otázky a nejasnosti dají odpověď následující týdny, v jejichž průběhu dojde k vnitro- i meziklubovým jednáním o přerozdělení mocenských pozic a základní strategii nového EP. 20. července se ve Štrasburku ukáží výsledky těchto jednání.

Otázkou zůstává, zda je celková volební účast zhruba 45% oprávněných voličů ukazatelem tragickým, nebo ne. Samozřejmě, nízká účast, zejména v nových členských zemích, mrzí. Je vždy škoda, pokud občané odmítají vyjádřit svůj názor na nabízené programy. Na druhou stranu, občanský duch těch, kteří volili (ať fašisty, komunisty, Zelené, socialisty, liberály, lidovce, konzervativce, televizní hvězdy, eurorealisty či euroskeptiky) je třeba opakovaně chválit a vyzdvihovat. Vždyť o Evropském parlamentu se příštích pět let nebude hovořit jako o shromáždění nereprezentujícím skrze 55% absentérů evropské obyvatele, ale právě naopak. Evropský parlament představuje vůli a předanou suverenitu všech 450 milionů občanů rozšířené Evropské unie. A pracovní náplň pro komentátory, žurnalisty, politology, a diskutéry všech barev a vyznání též, přirozeně.


Autor pôsobí na sekretariáte poslaneckého klubu Európskej ľudovej strany – Európskych demokratov v Európskom parlamente

Ďalšie analýzy nájdete na stránkach Integrace.cz

Ďalšie zdroje

REKLAMA

REKLAMA