Mýtné v Německu – proč tolik spěchu?

Komentár sa zaoberá problematikou vyberania poplatkov za diaľničnú prepravu, pričom porovnáva výhody rôznych systémov.

Integrace, partner
Integrace, partner

 

Od prvního dne roku 2005 se na německých dálnicích vybírá za průjezd nákladních automobilů s nosností nad 12 tun mýtné. Německo oslavuje úspěšné a bezchybné spuštění systému satelitního výběru mýtného. Politici se nechávají fotografovat v nákladních automobilech a hrdě svým voličům vypočítávají výnosy z prvních dnů provozu.

Systém na výběr mýtného v Německu byl opravdu spuštěn relativně bez problémů a bez větších zádrhelů. Problém je ten, že jeho spuštění se mělo odehrát již v říjnu 2003. O zřízení systému na vybírání mýtného rozhodla německá spolková vláda v polovině roku 2002 a konsorcium významných firem se zavázalo spustit jej v šibeničním termínu. Konsorcium Toll Collect, které celý systém vyvíjelo a připravovalo, je vlastněné ze 45% firmou Daimler Chrysler, stejný podíl má i telekomunikační gigant Deutsche Telekom, francouzská společnost Cofiroute S.A.vlastní zbylých 10%. Všichni doufali v rychlý vývoj něčeho, co potvrdí německou vůdčí roli mezi high-tech zeměmi. Druhým důvodem pro rychlé zavedení systému byl i stále se zvyšující schodek německého rozpočtu, který přestával stačit na krytí nároků na financování dopravních projektů. To co ale následovalo byla pro Německo velice hořká pilulka. Definitivní spuštění se vleklo dlouhých 16 měsíců a pod německým spolkovým ministrem dopravy Manfredem Stolpem (SPD) se mnohokrát houpalo jeho křeslo. Vyvíjený systém mýtného se měl stát standardem i v ostatních zemích, kde ještě mýtné vybíráno nebylo. Konsorcium Toll Collect se ve stejné době jako v Německo, v roce 2002, přihlásilo i do výběrového řízení na obdobnou zakázku v Rakousku. Tam ale zvítězila zkušená italská společnost Autostrade, která má za sebou bohaté zkušenosti z vybírání mýtného v Itálii. Na rozdíl od německého Toll Collectu své termíny dodržela a mýtné se tam již dávno vybírá.

V čem je tedy problém? Evropská komise se vyslovila ve střednědobém horizontu pro vybudování celoevropského systému na vybírání mýtného, který by měl být ve všech zemích standardizován a měl by využívat pro výběr mýtného satelitní techniku. Hlavní předpoklady tohoto Toll Collect splňuje, Autostrade ale nikoli. V období let 2003 a 2004 se začaly probouzet i vlády dalších zemí, včetně České republiky, které začaly uvažovat o elektronickém vybírání mýtného na silnicích. Při rozhodování o elektronickém vybírání mýtného je třeba si položit několik hlavních otázek: jaký technologický systém zvolit, kolik bude stát jeho vybudování a jak dlouho bude vybudování systému trvat. V roce 2004 se zdálo být rozhodnutí zcela jasné. Německo se stále ještě potýkalo se svým technologicky náročným systémem, zatímco v Rakousku se za průjezd již dávno platilo. I cenově vyšel rakouský systém levněji. Problém je však v tom, že rakouský systém funguje na principu krátkovlnného vysílače, který je zabudovaný v palubní jednotce automobilu, tzv. go-boxu, jehož signál je zaznamenán přijímači umístěnými na rámu, kterým automobily na dálnicích projíždějí. Tento systém ale neodpovídá záměru Evropské komise a bude muset být v budoucnu předělán na satelitní. Tuto přeměnu ale zlevní možnost využití stávající infrastruktury, tj. průjezdních rámů a datových sítí, takže nebude nutné budovat systém zcela od začátku.

Pro jaký systém by se tedy měla rozhodnout Česká republika? Po rozšíření Evropské unie se doprava v ČR zvýšila zhruba o polovinu a poté, co bylo zavedeno vybírání mýtného i v Německu se počítá s jejím dalším nárůstem až o 20%. České ministerstvo dopravy si uvědomilo, že je zavedení mýtného v České republice nevyhnutelné a je třeba ho uskutečnit v nejkratším možném termínu. Některé zprávy Ministerstva dopravy hovoří i o termínu v průběhu roku 2006. Česká republika si bude vybírat ze dvou standardů, zjednodušeně řečeno, německého a rakouského. Tlaky na protlačení jednoho nebo druhého systému budou velké. Počátkem ledna, těsně po spuštění německého systému, se vyjádřil předseda Svazu německého průmyslu Jürgen Thumann, že systém bude „perfektním exportním artiklem“ a německé firmy si brousí zuby na jeho rozšíření do zahraničí.

Německý systém přináší i další výhody. Umožňuje provozovateli sledovat a více méně usměrňovat dopravu tím, že bude operativně vyhlašovat slevy na určité úseky nebo destinace. Tato funkce německého systému zatím existuje pouze teoreticky a měla by být spuštěna nejdříve v příštím roce.

Rozhodování o systému se tedy nepohybuje jen v jedné rovině cena – rychlost, ale také v rovině nadstandardních možností systému a evropských standardů. Nicméně by se nemělo přes německé nadšení a výhodné nabídky na rozšíření systému i do České republiky zapomenout na jeho počáteční těžkosti v Německu a měly by být případně přijaty a smluvně ošetřeny záruky, kdyby se náhodou jeho spuštění, podobně jako tomu bylo v Německu, trochu „opozdilo“.


Ďalšie analýzy a kometáre nájdete na stránkach Integrace.cz, ktoré vydáva Institut pro evropskou politiku – EUROPEUM

Ďalšie zdroje

REKLAMA

REKLAMA